Už tři dny jsem samotářem...chybí, chybí, chybí mi.....kdo by to byl řekl, že jednou tak zhloupnu? Že se zamiluju? Hmm no myslím, že nikdo..... když mě všichni potkávali s Henrym, tak se dívali jinak něž teď.... Je to divné. Každý by si měl hledět svého a ne kafrat do života druhým.... všude je jenom samá závist a zášť...Každý má to co si zaslouží...Nebo každý má něco..jenom dokonalí všechno.
Ve škole nic moc není...v semináři biologie jsem se cítil jako nejchytřejší mezi největšíma tupcema....Jo a ještě jsem měl moučného červa, omlouvám se za tak pozdní sdělení, ale v tom všem shonu sem na něho, na chudáka úplně zapomněl. Jelikož jak už jsem zmínil nic neděláme..mám spoustu volného času na blbosti a přemýšlení...to ale neznamená, že normálně nepřemýšlím nebo tak, ale teď přemýšlím hlavně o tom co a jak bude...Co a jak udělám a co chci. A když už se opravdu pro to rozhodnu..“Ano, chci to.“, tak mi na mysl přijde „Potřebuju to vůbec?“ A v tu ránu jsem zase na začátku....Mám těžký ten svůj životní úděl.
Za ty tři samototářské dny jsem s ním byl 3x. Nic jsme nedělali, jenom mluvili, smáli se, pili, kouřili. Začínám věřit tomu, že se konečně vzpamatoval. Ani nevím proč, ale spíš tom uvěřit chci. Chci s ním vycházet, jako s normálním člověkem a ne, jak s idiotem co nezná sebeovládání....asi bych mu měl někoho najít..někoho, kdo mě zastoupí, koho bude mít rád a komu bude důvěřovat...bude to těžké, ale poněvadž chci mít s maličkou klid, tak je to nezbytně nutné...On je závislý, kdyby alespoň na nějakých drogách, to bych ho strčil na detox. Ale protože je na mně, co jiného vymyslet? No nic :D. Podám si inzerát, no vlastně sobě ne...kamarádovi....“Hledám někoho, kdo je dokonalý a umí milovat...bude semnou pořád a bude mi věrný..po rozchodu za sebe neručím..číslo inzerátu je 12345“ :D:D kolik lidí se ozve? asi nikdo:D No nic jdu si zakouřit a zavolat milé....
Žádné komentáře:
Okomentovat