Každý si říká "Kdybych to mohl(a) vrátit.". Já si to říkám každý den, protože kdybych nebyla tehdy blbá...nemusela sem teď být hloupá bulimička, která trpí záchvaty méněcennosti a vzteku...nemuselo by mě napadat co by se stalo, kdybych se otrávila a nebyla tu už nikomu na obtíž... nemusela bych trpět záchvaty pláče, kdy ani nemůžu dýchat...nevím kdo se za poslední rok nabrečel tolik jako já...brečím pořád, vztekám se pořád...
Vždycky když HO potřebuju nejvíc...tak tu se mnou není...chci umřít, ale zatím jsem srab to udělat, protože nejvíc ze všeho by mi bylo líto mamky. Sice je to divné, ale co by dělal on mě ani moc nenapadá. Prostě by si našel jinou...PROTOŽE VŽDYCKY KDYŽ HO POTŘEBUJU, TAK U MĚ NENÍ...
Dneska sem to všechno zajedla a potrestala sem se tím, že sem nešla zvracet...to je to co mě teď ubíjí...nebudu zvracet-ztloustnu-zblázním se....
Žádné komentáře:
Okomentovat