how?

je to všecko úžasné a strašné a ze mě je žárlivá domýšlivá svině...je to čím dál horší...už ani nemám svůj smysl pro humor ani už nedokážu vtipkovat na všechna témata...věčně je mě zle, věčně si něco domýšlím...normálně se nepoznávám...začínám reagovat tak jak bych normálně nereagovala, prostože nerada ubližuju druhým. Pořád si řeším věci sama v sobě a řači na otázku "co sa ti stalo?" odpovím "nic"...protože mě přijde naprosto zbytečné to říkat, jelikož vím, že on si z toho nic nedělá nebo to nechápe...ono je zas těžké aby to pochopil, ale někdy by se moh aspň snažit...kdybych ho nemilovala tak s ním už dávno nejsu, ale vím, že kdybych ho teď nechala nebo on by nechal mě, tak ze mě bude zase to co před rokem a to nechci...no vztah mě ničí, všechno kolem toho mě ničí...ale zároveň mi to strašně pomáhá. No ale co si budem nalhávat...ničí mě to víc než mi to pomáhá...